Newcastle-under-Lyme at last!

Takze kde jsem to skoncila :D V utery rano jsem se rozhodla, ze je cas prestat vymlouvat se na cestovni horecku, a konecne si zase zacvicit. Naprosto nehorazne tu hresim, dokonce premyslim, ze radsi pojedu busem, abych svou vahou neohrozila cestujici v letadle :D
Tak jsem si dala, kdyz Philip odjel, zumbicku. Z nejakeho duvodu mi nesla obrazovka, ale ja uz to znam stejne nazpamet :D Misto posilovani jsem si dala pilates podle nejakeho kanalu. Maji tady vubec spoustu dobrych kanalu, jenom na cviceni asi tri, ale na jednom jsou takovi protivne nadseni berserkove, ze se to neda sledovat.
Philip tak akorat prijel, kdyz jsem koncila, ustrojila jsem se, abych vypadala co nejmin vystavene, a jeli jsme do Newacastle. Jsou hodni, ze me vsude vozi, nedoplatila bych se, ale snazim se to vsemozne oplacet... Kdyz mam sanci, protoze Carol me moc veci delat nenecha :D Jsem prece host!
Zaparkovali jsme u Morrison's a rve zamirili do NatWest, jedne z anglickych bank, abychom se dozvedeli, jestli existuje sance, ze bych si u nich mohla otevrit nejaky docasny ucet` pochopitelne ze neexistuje. Tak jsme se domluvili, ze si necham vzplatu posilat k Philipovi na ucet, bude to levnejsi nez cokoliv jineho, a take bezpecne.
Domluvili jsme se, ze kdyby neco, dojede pro me a setkame se prave pred bankou, ale jinak jsem trvala na tom, ze zpet pojedu autobusem, zaprve jsem je to ubohy maly projev financni nezavislosti a za druhe, nechci porad otravovat. Philip jel zpet domu a ja jsem vyrazila do ulic.
Co se tyce architektury, vite co, obcas se clovek pozastavi nad malebnosti obnazenych cihel, ale prusvih je v tom, ze nekdy proste prehlednete rekneme pro mesto dulezitou budovu, protoze ty domy zkratka vypadaji hodne podobne. Ulice s obchody jsou jine, to ano. Nevim, jestli to maji mesta nejak osetrene, nebo na to obchodnici dbaji z vlastni iniciativy, ale ladi to tu, coz je nadherne... Je to neco, co Praha ztraci, protoze kazdou hezkou budovu kryjou nevkusne a narychlo spichle reklamy a napisy... Mely by se zakazat, vzdyt hrozne kazi dojem. Nerada tam kvuli tomu jezdim... Nejak uz nevidim tu krasu, kterou pro me mela, kdyz jsem kazdy rok jezdila na par dni k babicce na Budejarnu.
Abuch se trosku vyznala, zamirila jsem na radu jednoho pekneho mladence do knihovny, ktera je zaroven informacnim centrem. Je velice moderni, barevna, srovnana, a pujcovani i vraceni knizek probiha svepomoci u elektronickych pultiku. Kolem regalu byly take stolu s pocitaci, nebo zkratka jen kresilka, ktera ale primo vyzyvala ke cteni. Umim si predstavit, ze bych v nich cas od casu rada travila chvilky treba po skole. Prekvapil me zpev, ktery byl slyset z jednoho rohu mistnosti - v krouzku tam sedely maminky, deti uprosred nebo na kline, kolem detske knizky, a zpivaly. Nevim, jestli se to hodi do knihovny, jsem zvykla, ze to byvaji ticha mista, ale moc se mi to libilo... Jestli svym detem pri te prilezitosti i ctou a pestujou v nich postupne lasku ke knizkam, tak jedine dobre. Nerada bych zapomnela na jednu vec, kterou s knihovnou v Newcastle souvisi, takze ji zminim ted, prestoze chronologicky patri spis do stredecniho vecera. Do Madely jezdi z teto knihovny takovy karavan, jednoduse mobile library, kde si muzete pujcit knihy, vratit je, urcite i obejdnat nejake konkretni tituly na pristi tyden... docela prijmne, ne? Zajimalo by me, nakolik to lide vyuzivaji. Nepamatuju si presne, jestli jsem to zminila, kdyz jsem mluvila o pondelku, ale minimalne ve Windsor Park Middle School jsou deti docela podporovany ve cteni, asi je to moderni trend, o cemz by svedcil i onen Staffordsky projekt predcitani a besed s autory. Ve skolni knihovne nabizi knizky vsech moznyh urovni i zanru a chodi tam s uciteli. Kdyz je volno treba ke konci hodiny, Carol proste rekne vzndete si knizky a ctete - je ji jedno co, kdyz to neni porno nebo nejaky totalni blemcy, ale proste musi cist. Samozrejme ze nekteri vzadu maji knihu upside down a proste jen predstiraji... Ale vazne, jestli to ma vysledek, tak to neni spatny, alespon nedelaji bordel. Zajimalo by me, jestli tu vic lidi rado cte, ma pozitivnejsi vtah ke knihm, ale nenapada me zpusob, jak to zjistit.
Co je na Newcastle zajimave je, ze je v skutecne tesnem sousedstvi mesta Stoke-on-Trent, coz je podle vseho tradicni keramicka oblast. Ja jsem te tradicni keramiky moc nevidela, mozna se a mesta nemaji rada, nicmene videla jsem stale trziste v High Street. Vetsinou dni se tam prodava vsechno mozne, jidlo, naradi, no a pochopitelne obleceni (levna moda, v Anglii ovlivnena hodne Indii - co se tyce barevnosti), ve ctvrtek se ta prodavaji nejake dekoracni zalezitosti na sperkovani hnizdecek, nejspis, no a v utery je to trh se starozitnostmi :) Tedy tak to nazyva wikipedia, ale je to proste a jednoduse burza se vsim moznym, byt starozitnosti a knihy prevladaji.
Jinak, co dodat, kavarny, fastfoody (hlavne Mekac a Subway), ale taku spoustu takovych malickych obchudku, jako jsou pekarstvi, reznictvi, vinarny, 'zbozi z farmy'... clovek si prijde jako 'za starych casu', jestli vite, co tim myslim. Nechci, aby to vyznelo kycovite, ale proste to na me hezky pusobi, jak prodavaji ty sve masove kolacky a muffiny... ozna jen zajimavost, nenasla jsem tu zatim sekac, ktery by nebyl nejak sprahly s charitou. V Newcastle jsem kolem High Street videla asi pet, vsechny prijimaly zbozi darem a cast vydelku davalu na dobrocinne ucely. To spatna idea, is it.
K obedu jsem si dala jidlo, ktere jsem si v Anglii neuveritelne oblibila, nerika, ze je nejak zdrave, le je obvykle levne a nejsou to ty ooctovane smazene chips and chips. Jacket potatoes :) V 15:05 mi jel autobus domu, mela jsem jeste cas, tak jsem si prosla Morrison's, protoze, musim vam rict, hrozne mi tady chybi nakupovani jidla; Carol s Philipem obvykle koupi, co je treba, na ceste zprace. Jaksi jsem tu prisla o muj tezce vydobyty pocit housewife, ktery si tolik uzivam doma, ted, kdyz jsou Aja s Jirkou v byte a ja se delim s mamkou o domaci prace. Nakupovani je proste ritual, pri kterem obvykle vymyslim, co uvarim za jidlo, jestli doma neco nechybi, jestli jsou cenu dobre... Pred par lety bych nerekla, ze se v tomhle vzhlidnu. Snad mi nezacinaji tikat hodiny :D :D Je to usmevne, nekdy si prijdu jak matka od rodiny a naplnuje me to neuveritelnou puchou :D Vazne to je smesne, musim se smat.
Cesta autobusem probehla bez problemu, dokonce jsem dokazala nezautocit na ridice, kdy po me za trasu, kterou bych snad i ubehla, chtel L2 a kolem 50p, lec stalo me to premahani, on za to prece nemuze. Kdybych vedela trasu, byla bych mohla jit pesky. Premyslela jsem nad tim, hrozne me to pripomnelo Lizu Bennet z Pride and Prejudice. Vite co myslim, Darcy: Have zou been walking? ON FOOT...?" a vseobecne pohorseni :D No ale za taove penize bych si tu mohla koupit pekne tricko treba. No radsi se nad tim nebudu pohorsovat, musi to tu mit i chyby.
Pochopitelne ze jsem zapomnela vystoupit u working Men's Club, takze jsem si zajela az na Poolside. Nevim, jak je to mozne, ale trefila jsem bez problemu, a to akorat, abych stihla Philipa, nez vyrazil pro Carol. Tak jsme jeli spolu :)